Logo mezinárodní
ASOCIACE RODIČŮ A PŘÁTEL
raná péče Realizátor

Menu
Tactus.cz 2015
Galerie.cz 2015
O projektu Tactus
Možnosti podpory projektu
Kontakty
Typhlo&Tactus 2013
Tactus.cz 2013
Galerie.cz 2013
Galerie Typhlo&Tactus 2011
Typhlo&Tactus 2011
Galerie.cz 2011
Tactus.cz 2011
Galerie 2009
Tactus.cz 2009
Galerie 2007
Tactus.cz 2007
Galerie 2006
Literatura
Odkazy

OHLÉDNUTÍ ZA MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽÍ

V listopadu se konala v Itálii v nádherném místě Cannero Riviera mezinárodní soutěž tvůrců hmatových knížek Typhlo&Tactus 2015.

V mezinárodní porotě měly své zastoupení již tradičně tyto země: Belgie, Česká republika, Finsko, Francie, Holandsko, Itálie, Polsko, Velká Británie. Za nás jedním společným českým hlasem hodnotily Terezie Kochová a Klára Novotná.

Sešlo se tentokráte 55 děl z 15 zemí světa, což je o něco méně než jindy, zato hodnotitelé ocenili lepší úroveň soutěžních knížek.

Soutěžily také tři české knihy, z nichž všechny prošly základním kolem, do finále se pak probojovala vítězná kniha české soutěže Doktor Stolička od Michaely Šámalové.

O každém díle, které se dostane do finále, mezinárodní porota dlouze diskutuje, než se hlasuje o vítězi. Ne vždy nastane situace, jíž jsme byli svědky letos: všichni hodnotitelé se shodli na vítězi. Nejlepší hodnocení získala kniha Marcelly Basso s názvem Já, ty a naše ruce. Ačkoliv kniha byla po všech stránkách perfektní, jednu nevýhodu přece měla – nedala se fotit: na každé stránce byly dva otvory pro ruce. Teprve uvnitř otvorů, pod povrchem, bylo možné něco nahmatat. Ruce se tam jednoduše potkávaly v milém emocionálním příběhu.

Na http://asociacerodicu.rajce.idnes.cz/2015_Typhlo_Tactus_Cannero_Riviera najdete několik fotografií ze soutěže.

VÍTĚZKA SE PŘEDSTAVUJE

Poprosili jsme vítězku, aby nám zodpověděla několik otázek:

Odkud pocházíte?

Jsem z Pordenone, malého nádherného městečka na severovýchodě Itálie, mezi Jadranem a Alpami.

Studujete či pracujete?

Pracuji v mnoha různých oblastech, záleží to na ročním období a dalších věcech...

Po večerech pracuji jako uvaděčka v městském divadle, během dne jednak s dětmi, dále jako hlídačka v kulturním výstavním středisku v Porderone. Ve škole obvykle pracuji s Michele Tajariolem, mým blízkým přítelem a vynikajícím soudobým umělcem. Připravujeme workshopy o hmatových knížkách, hmatovém „jazyku“, možnostech hmatového vnímání apod. – pro žáky běžných škol.

Kdy jste se prvně setkala s hmatovými obrázky?

Před 4 či 5 lety, kdy jsem psala na univerzitě práci o významu hmatu ve vývoji člověka z hlediska tělesného a také duševního. To mě přivedlo k objevení tématiky hmatových knížek a jejich významu, ovšem nikoliv jen pro nevidomé, ale také pro vidící.

Kolik knížek jste dosud vytvořila?

Tři. První byla, dá se říci, „zelená“, „ekologická“. Je to o moři a jeho pocitech vzhledem k lidským pocitům. Jednalo se o první seznámení s tímto světem ... kniha je plná chyb! Je to dílo, kde jsem si prvně vyzkoušela techniku hmatové tvorby, její možnosti, limity...

Druhou knihu, „andiamo“, jsme tvořili společně s Michele Tajariolem a vyhráli s ní Libro d´artista Prize, tj. Italskou soutěž hmatové tvorby pořádanou „tocca a te“. Tato kniha byla pojata jiným způsobem než první, a také byla mnohem osobnější.

A třetí kniha Io, tu e le mani (Já, ty a ruce) vyhrála jak národní, italskou soutěž, tak i soutěž mezinárodní.

Jaká je myšlenka vítězné knihy? Jste vy sama autorkou návrhu, textu a provedení?

Ano, jsem autorkou jak textu, tak návrhu. Kniha nabízí prohlížení dvěma lidem společně s cílem nabídnout prostor k interakci a společné hře, zábavě. Vypráví o dvou přátelích, Ma a Mo, a o rozmanitých situacích, kdy se spolu setkávají, hrají a pracují, a o tom, jak se jejich přátelství během příběhu rozvíjí. Při čtení této pohádky se ze stránek vynořuje druhý příběh, originálním způsobem vytvářený čtenáři a jejich rukama – vlastně hlavními aktéry příběhu.

Io, tu e le mani lze použít mnohým způsobem: není určená jen k četbě, je to něco víc než kniha. Je to prostor s velice specifickým úkolem a účelem. Úkolem je pomoci čtenáři znovuobjevit komunikaci tváří v tvář (z očí do očí či z rukou do rukou, chcete-li) se spolučtenářem. Hmatová interakce má svůj speciální účel; myšlenkou projektu je nabídnout možnost objevování a učení. Skrze své ruce se učíme, přivádí nás to k poznání, jak na hru s tím, kdo s námi knihu prohlíží. Hmatové vjemy jsou velmi silné, použití mnoha různorodých materiálů přináší příjemné a zábavné prožitky a podporuje proces učení.

Co bylo na tvorbě nejtěžší a co naopak nejsnazší?

Nejobtížnější bylo dát své myšlence nějaký konkrétní tvar. Sdělit poselství, že právě skrze knihu, textilní knihu, lze komunikovat, se všemi limity, spíše než s možnostmi, které práce s takovými materiály přináší. Bylo také náročné mít na paměti, jak budou reagovat lidé, když tvořím uvnitř knihy, pod povrchem.

Nejsnazší byla idea díla, neboť jsem měla jasné představy o tom, co chci skrze tuto knihu vyprávět.

Žádala jste nevidomé děti o nějakou zpětnou vazbu během tvorby?

Samozřejmě! Je velmi důležité porovnat vlastní představy s představami druhých, a to nejen nevidomých. Pomáhalo mi to porozumět, zda se ubírám dobrým směrem.

Konzultovala jste svou tvorbu s odborníky?

Během tvorby konzultuji s mnoha přáteli (různého zamření), dětmi, nevidomými, psychoterapeuty, ... Každá konzultace mi pomáhala nalézat nejlidštější rozměr mé práce, poměřit názory druhých s mými názory, myšlenkami, konceptem, jednoduše nezabývat se jen sebou a svými nápady, ale otevřít se ideám ostatních.

Napadlo vás, že můžete mezinárodní soutěž vyhrát?

Jsem skutečně přešťastná, protože se mi potvrdilo, že mířím dobrým směrem, že přemýšlím správným způsobem. Toto dílo posunulo můj pohled na hmatové knížky, přemýšlím o tom, jak je tvořit lépe (než byl můj první nápad).

Hodláte ve tvorbě pokračovat?

Jistě že ano. Věřím, že se mohu dostat ještě dál. Myslím, že hmatové knihy mohou proměnit obvyklou čtenářskou zkušenost v nejrozmanitější zážitky a smyslové vjemy. Hmatové knihy pracují se všemi pěti smysly (ne pouze se zrakem) a nabízejí nám nové souvislosti mezi těmito smysly. Hmatové knihy jsou místem dialogu, interakce. Jsou přístupné nejen zrakem, ale také rukama, jsou nám blízko, počítají s námi. Nestojí mimo nás, jsou naší součástí.


přihláška
       
sponzoři::

nadace pro rozvoj vzdělávání
leontýnka Siemens Sponzor



počítadlo.abz.cz